Pomalu přichází období, kdy by se noví uchazeči o studium na amerických univerzitách spojené s tenisem měli rozhodnout, zda mají skutečně o studium opravdový zájem. Jedná se především o ročníky 2006 maturující na jaře příštího roku, kteří budou mít možnost od listopadu podepsat zavazující smlouvu o stipendiu.
Na co je dobré si dát pozor, a jaká kritéria výběru by měli mít noví uchazeči na zřeteli?
V první části si něco řekneme o akademické úrovni univerzit a s tím spojených přístupových procedurách.
V dalším článku si pak rozebereme úroveň univerzit z hlediska tenisu, tréninkového procesu a univerzitních soutěží.
Akademická úroveň univerzity
Pokud mají uchazeči jako prioritu úroveň akademického vzdělání a tenis je jen prostředek pro získání stipendia, pak lze sledovat úroveň univerzit podle žebříčku akademické úrovně. K tomu lze využít různé weby jako například Center For World University Rankings, US News And Report, či QS Rankings. K nejlépe hodnoceným univerzitám tradičně patří školy z konference Ivy League, jako jsou: Harvard, Yale nebo Princeton. Velmi prestižní je i univerzita Stanford. Dále mají dobrou akademickou pověst školy z konference Big Ten jako například Wisconsin, Northwestern nebo Michigan.
Americký univerzitní systém se od toho českého liší tím, že školy nabízí třeba až 600 bakalářských oborů na různých fakultách. Pokud student není ještě zpočátku rozhodnutý, jaký obor chce studovat, je možné být první rok tzv. nezařazen, neboli mít status Undeclared Major s tím, že si vybere studijní obor až od druhého ročníku. Pokud je uchazeč tak daleko, že ví, co přesně chce studovat, pak je nutné se ujistit, že vybraná univerzita daný obor skutečně nabízí.
V každém případě je dobré vystudovat něco, co pak v životě skutečně použije.
Studenti přicházející z České republiky a z některých států Evropy, mají nepatrnou výhodu v tom, že jsou většinou o rok starší než ostatní a mají tak po maturitě trochu náskok. Například v matematice jim může obsah učiva připadat trochu jako opakování posledního ročníku na střední škole.
Každý obor má stanovený počet kreditů, které je nutné splnit k dosažení bakalářského titulu a zpravidla jich bývá 120. Obecně platí, že student musí splnit i nějaké penzum kreditů ze všeobecných znalostí jako je literatura či humanitní vědy a až v pozdějších ročnících se specializuje ve svém oboru. Sportovci si navolí 12-15 kreditů pro každý semestr. Jejich výhodou je to, že při volbě rozvrhu jednotlivých předmětů mají přednost před ostatními studenty. To proto, že týdenní plán je tvořen nejprve rozvrhem tréninků, a až poté si student do volných hodin volí rozvrh předmětů ve škole. Oproti českým školám je zde také možnost studovat jeden až dva předměty během léta, a to jak prezenčně tak i online. Během semestru se musí dělat domácí úkoly, připravovat prezentace, psát eseje a také pololetní testy. Konec semestru je vyhrazen pro závěrečné testy, které je třeba napsat během jednoho týdne. Každý sportovec si také musí držet dostatečně vysoký známkový průměr k tomu, aby mu bylo dovoleno školu reprezentovat v daném sportu.
Doba bakalářského studia v Americe trvá čtyři roky. Proto mají sportovci stanovenou Eligibility, neboli možnost reprezentovat školu čtyři roky a to podle pravidel NCAA. Výjimku prodloužení o rok měli v minulosti pouze tzv. covidoví studenti, protože jim byl jeden ročník studia i hraní kvůli pandemii zrušen. Pokud někdo za danou dobu nestihne vystudovat svůj obor, tak bývá zvykem, že si může studium prodloužit o další semestr nebo až o rok a stipendium mu zůstává, ale s tím, že školu v daném sportu už nemůže reprezentovat. Toto je vždy dobré si před příchodem na univerzitu ujasnit s trenérem, aby pak nedošlo k nepříjemným překvapením.
Přípravný proces pro studium v USA
Mnoho uchazečů začíná s výběrem univerzity již ve třetím ročníku střední školy. Určitě ale není výjimkou, že někdo se do celého procesu vloží až v maturitním ročníku. Během výběru si každý musí zvážit kritéria, podle kterých se chce rozhodovat, a také si říci, co je pro něho důležité a čeho vlastně na škole chce dosáhnout. Pro někoho je důležitá lokalita a podnebí, pro jiné zase velikost a sportovní prestiž školy a další zase dá přednost kvalitnímu akademickému oboru v klidnějším prostředí.
Dá se říct, že pokud se hráči pohybují v dorostu v top 15 v republice, nebo okolo 100. místa na ITF, či mají nějaké ATP nebo WTA body, tak si je univerzity samy najdou a osloví. Výběr tak pro ně může být jednodušší a mají snazší vyjednávací pozici o podmínkách na kvalitních školách. Ostatní mohou využít případně nabídku různých agentur, které se jim studium spojené s tenisem pokusí zprostředkovat. Je ale důležité si uvědomit, že hráč současně musí splnit i akademické požadavky pro přijetí. Pokud si někdo například rozloží ročník na střední škole, tak se s vidinou tenisu v Division I. může téměř rozloučit. Pravidla NCAA totiž nic takového nedovolují.
Každý uchazeč o sportovní stipendium se musí zaregistrovat na NCAA – Eligibility Center. Tato organizace dohlíží na to, že hráči splňují všechny požadavky „neprofesionála“ a mohou tak reprezentovat školu ve svém sportu. Poplatek pro mezinárodní studenty je $160 a každý musí mimo osobní údaje doplnit i svou akademickou a sportovní minulost. Dalším krokem je poslat oficiálně přeložené vysvědčení ze střední školy na NCAA.
Přijímací proces pak začíná ve chvíli, kdy si uchazeč vybere příslušnou univerzitu a dá tzv. verbální souhlas s přijetím ke studiu na zvolené univerzitě. Ta pak uchazeče zapíše na veřejně dostupnou listinu a od této chvíle s ním nesmí žádná jiná univerzita již jednat. Zásadním okamžikem je pak podpis smlouvy NLI (National Letter Of Intent) s vyjednanou výší stipendia. Tento dokument oficiálně stvrzuje finanční podmínky na celé čtyři roky a také garantuje místo v tenisovém týmu dané univerzity. NLI je však možné podepsat nejdříve až v listopadu maturitního ročníku. Dále následuje běžné přijímací řízení na školu. Jedním z kroků je složit nezbytnou zkoušku z angličtiny. Běžně se uznávají Toefl, Duolingo, a také IELTS. Každá univerzita má stanovenou minimální bodovou hranici pro přijetí. Výhodou je, že v dnešní době se všechny testy dají psát online a počet pokusů není nijak limitován.
Součástí přihlášky na školu také bývá esej o tom, proč na dané univerzitě chci studovat a jakému oboru se chci věnovat. Poté dojde k vyplňování různých druhů online dotazníků na stránkách příslušné univerzity. Sportovci musí také navíc vyplnit mnoho doplňujících informací, což je mnohdy velmi vyčerpávající
proces, ve kterém je někdy velmi obtížné dosáhnout požadovaného konce. Přes různé univerzitní přístupy do systému je třeba vyplnit dotazníky, které se týkají osobních údajů uchazeče, jeho rodiny, zdravotních údajů, informace o prodělaných zranění, přihlášení se k sociálnímu a zdravotnímu pojištění, vyřízení ubytování a stravy (v prvním roce zpravidla na koleji). V závěru procesu pak ověření vysvědčení o ukončeném vzdělání a volba předmětů, které chce uchazeč na univerzitě v prvním roce studovat při splnění požadovaného počtu kreditů. V souvislosti s tím je třeba se připravit na to, že všude se platí různé vstupní poplatky. Zde se rozhodně vyplatí mít v ČR zřízen dolarový účet, vzhledem k bankovním transakcím.
Jakmile je sportovec oficiálně přijat ke studiu, tak mu je v létě zaslán formulář I-20, který je nezbytný pro získání studijního víza typu F-1. Po vyplnění formuláře Sevis si na webových stránkách ambasády USA může zažádat o studijní vízum. To se doporučuje učinit neprodleně, protože žadatel může dostat pozdní termín, který mu může klidně kolidovat s odletem. Na mnoha univerzitách totiž začíná výuka již v druhé polovině srpna. Na ambasádu je třeba se dostavit v předstihu a se všemi dokumenty a také s platným cestovním pasem. Studijní víza jsou pak vydána během několika pracovních dnů a většinou doručena do vlastních rukou kurýrem. Za udělení víz se opět platí nemalý poplatek.
Po příletu na školu se student obvykle seznamuje s ubytováním, v prvním roce většinou na koleji, a nováčci absolvují povinný tzv. Orientation. Jedná se vlastně o zápis na školu, kde budou seznámeni s pravidly školy a veškerými možnostmi pro studenty na univerzitě. Dále podstoupí rozřazovací testy většinou z angličtiny a matematiky na základě kterých jim bude doporučena obtížnost předmětů na první rok. Určitě je dobré tyto testy napsat co nejlépe. Sportovcům se sestavováním rozvrhu pomáhají poradci, kteří spolupracují s daným sportovním týmem a znají tak rozvrh tréninků a náročnost sportovního rozvrhu.
Před prvním tréninkem je třeba podstoupit vstupní zdravotní prohlídku. Po úspěšném absolvování všech formalit dostane student tenisové vybavení a může začít trénovat s týmem.
A dále nejen o tom si řekneme více v dalším článku …